Víska-Oldřichov 0:4
Tak jako vždy přinášíme v dnešním vydání komentář k mistrovskému zápasu našeho klubu. Podle výrazu fanouška našeho soupeře, tak jak byl zachycen fotoreportérem v průběhu utkání, můžete hodnotit jak asi zápas dopadl. Ano TJ Sokol zvítězil z pohledu domácích 0:4 a potvrdil tak svoji dobrou formu.
Vedení mužstva mělo na začátku utkání trochu obavy ze začátku utkání, protože se hrálo v dosti neobvyklém dopoledním čase. Obavy byly oprávněné, protože někteří hráči našeho týmu věnujíc se hazardním karetním hrám do ranních hodin v počátku utkání stále mysleli na to, že prší je možná lepší než fotbal. Že se u toho člověk tolik nenaběhá co Patriku?
Pozitivním faktem je, že z naší strany šlo o sebevědomý výkon který vyjadřoval postavení obou týmů v tabulce. První poločas se nesl v duchu čekání na rozhodují branku, která by soupeři tzv. sebrala vítr z plachet. To se podařilo až na konci prvního poločasu kdy se to konečně zlomilo a Lukáš lehkou přízemní střelou po slušné kombinaci dosáhl branky 0:1. Do té doby byla hra z naší strany plná dobrých kombinací kdy se hra podařila dostat do křídel a z těchto pozic se míč dostával k zakončení do středu hřiště. Bohužel naší největší slabinou v tomto utkání byla střelba ze střední vzdálenosti kdy ne a ne trefit branku. Bez vyjímky-musíme se na to zaměřit. Asi ve 30.min Lukáš uvolnil pěknou kolmicí Vojtu do samostatného nájezdu, který zvolil komplikované zakončení a neproměnil tutovou šanci, Martin pracoval pěkně na pravé straně a zatáhl dost balonů až k bráně, ale chyběla vždy ta rozhodující finální příhra dobře postavenému spoluhráči. Za zmínku stojí žertovné zaváhání Máry při malé domů kdy chca nechca musel tento borec ušpinit svůj dres pomocí elegantního skluzu hodného pána v jeho fotbalových letech. Celkově neměl náš tým výraznější problém kontrolovat hru. Fungovala spolupráce uprostřed hřiště s aktivitou Tondy a Mártyho. Roman velmi citlivě dirigoval hru ze zadních pozic rozehrávkou do stran, kdy se dařila přechodvá fáze dále přes zálohu až na útočníky a myslím si že jsme si pěkně zahráli ten náš pralesní fotbálek.
Druhý poločas byl již koncert proti frustrovanému soupeři a bylo se na co dívat. Pěkná akce střídala pěknou akci a na soupeře se to valilo ze všech stran. Výsledkem byly další dvě branky Lukáše a jedna z kopačky Evžena po totálním kombinačním rozebrání soupeře. Těžko někoho speciálně jmenovat. Největším potěšením je koukat se na to, jak se hraje ten trojúhelníček z jedné a na konci se objeví spoluhráč sám před bránou v šanci. A o to nám jde přátelé že?
Pozitiva: Celkový kolektivní projev se snahou o rychlou kombinaci
Negativa: Střelba, zakončení a alkolový zápach v prostoru naší pravé obrany
